Bolków byl prvotně osadou, která se průběhem času rozrostla do podoby podhradí stejnojmenného hradu. Po lokaci pak město čerpalo zisky z živého obchodního ruchu. V roce 1312 kníže Bernard Svidnický (Świdnicki) uděluje městu název Bolków, v rámci uctění památky svého již nežijícího otce Bolka I, zvaného Surový. Díky laskavosti vládců a výhodné poloze se město rychle rozvíjelo, stalo se obchodním a řemeslnickým střediskem. V roce 1392 přešel Bolków pod správu Čech. V první polovině XVI století město přechází pod správu německých Habsburků. V XVI a XVII století Bolków postihlo několik pohrom, které na dlouhá léta zastavily jeho rozvoj. Byly to povodně, požáry, epidemie a v roce 1590 dokonce silné zemětřesení. Rovněž třicetiletá válka byla kromě materiálních ztrát pásmem úpadků a neúspěchů, bezprostředně po této válce ve městě žilo jen 100 obyvatel. V roce 1704 byl Bolków zakoupen řádem cisterciáků z Krzeszowa, kteří o něj přišli v důsledku sekularizace v roce 1810. V onom období, v důsledku tří válek, téměř celé Slezsko přešlo do vlastnictví Prus. V XIX století se pak Bolków, díky osídlení se zde rodiny Kramst, stává silným střediskem výroby a obchodu se lnem. Během druhé světové války vytvořili hitlerovci ve městě Bolków pobočku koncentračního tábora Gross-Rosen. Vězňové byli zaměstnáváni v továrně leteckého průmyslu a také při stavbě podzemních chodeb. Smrt mnoha obětí tohoto tábora připomíná pomník na Richardově vrchu (Wzgórze Ryszarda). Z válečné vichřice město se štěstím vyšlo téměř nedotčené a Poláci, kteří zde přijeli z různých oblastí, našli ve městě Bolków svůj domov.